Je mu 17 let, věnuje se vědě a když mluví o své práci, laik mu jen stěží rozumí. Řeč je o nedávném vítězi národního kola studentské konference Jsem mladý vědec! Miroslavu Peřinovi z přerovského Gymnázia Jakuba Škody. Při cestě za úspěchem mu pomáhal jeho školitel Andrej Pavlovič z oddělení biofyziky Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum.
Student třetího ročníku zvítězil v dubnu v celostátním kole v kategorii středoškolská biologie s prací nazvanou Parametry křivek chlorofylové fluorescenční indukce v závislosti na fylogenetické příbuznosti rostlinných druhů. Už na počátku června bude výsledky svého bádání prezentovat v nizozemském Haagu.
K práci se Peřina dostal díky projektu Otevřená věda na Univerzitě Palackého. „ Mým úkolem bylo v rámci fylogenetického systému změřit křivky fluorescenční indukce. To znamená, že rostlinu osvítíme červeným světlem a měříme světlo, které ona zpětně emituje, což je fluorescence. V každé fylogenetické, tedy vývojové skupině potom hledáme určité parametry křivek a jejich rozdíly,“ uvedl Peřina.
Křivky napoví, v jakém stavu rostlina je
Fluorescenční křivky poskytují mnoho informací o fotosyntetickém systému, momentálním stavu rostliny, o její fyziologii. „Díky tomu můžeme zjistit, jak na tom rostlina je, a poté upravovat a optimalizovat zdroje používané v zemědělství pro pěstování rostlin. Tak lze redukovat negativní environmentální faktory, takže plodina má vyšší výnosy,“ doplnil Peřina. Metoda se v praxi zatím masově nevyužívá, ale postupně se zavádí do provozu.
Peřina se svým školitelem měřil křivky u zhruba stovky rostlinných druhů. Díky ochotě Výstaviště Flora si je vybíral v tamních sbírkových sklenících. Výsledkem práce je soubor fluorescenčních křivek, z nichž lze vyčíst rozdíly v různých taxonomických skupinách.
„Fotosyntéza probíhá u všech organismů na stejném principu. Avšak mnohé fylogenetické skupiny konkrétních rostlin se odlišují mírnými odchylkami, například kinetikou přenosu elektronů mezi dvěma fotosystémy, které se na fotosyntéze podílejí. Právě potvrzení této hypotézy bylo předmětem práce,“ uvedl Pavlovič. Informace se dají využít v základním výzkumu, ale například i při kultivaci rostlin. Měření jsou velmi rychlá, u jedné rostliny zaberou nejvýše 20 sekund.
Pavlovič v roli školitele navrhl způsob řešení, praktické stránky se už ujal talentovaný středoškolák. „Určitě to pro mě bylo přínosné. Mirek nám pomohl s řadou měření. Pozitivní je to i z pedagogického hlediska, už v minulosti jsem se věnoval přípravě studentů na mezinárodní olympiády,“ doplnil Pavlovič.
Student: Cítil jsem se jako vědec
Do výzkumného zázemí Univerzity Palackého by student rád pronikal i po maturitě. Hodlá totiž zamířit na zdejší přírodovědeckou fakultu, váhá ještě mezi biochemií a molekulární biologií. Za sebou už má účast v několika biologických či chemických soutěžích a olympiádách. „Tato soutěž byla jako první ryze vědecká. Získal jsem mnoho informací. Na začátku jsme ani nepomyslel na to, že bych se mohl dostat do mezinárodního kola. Díky mému školiteli se to povedlo, tímto bych chtěl poděkovat Centru regionu Haná. Cítíte se tu jako vědec, i když jste středoškolák. Brali mě tu za sobě rovného,“ nešetřil chválou Peřina.
Studenti na konferenci přednášeli výsledky své vědecké práce na stážích. Měli pouhých deset minut na to, aby zaujali a přesvědčili publikum i odborné hodnotitele. Podle pořadatelů se většina středoškoláků svého úkolu zhostila s naprosto profesionální jistotou, přestože museli čelit zvídavým a často záludným otázkám.
(text: Martina Šaradínová, redaktorka médií UP)
