Centrum regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum (CRH) uspělo v grantové výzvě Excelentní výzkum Operačního programu Věda, výzkum a vzdělávání. S projektem nazvaným Rostliny jako prostředek udržitelného globálního rozvoje obsadilo mezi 15 nejlepšími sedmou pozici. V příštích pěti letech proto může počítat s finanční podporou 361 milionů korun. Peníze jsou určené na podporu výzkumu v oblasti biotechnologií, umožní také pořízení nových přístrojů, přijetí vědeckých posil a spolupráci s vědeckými pracovišti v zahraničí.
Výzkumníci v CRH chtějí dospět k novým poznatkům a technikám, jež umožní šlechtění hospodářsky významných plodin s vyššími výnosy a větší odolností vůči nepříznivým klimatickým podmínkám, zejména suchu. „Cílem projektu je získání znalostí o regulaci růstu a výnosu, utváření vlastností a znaků a stresové adaptaci rostlin, které jsou hlavním potravinovým zdrojem lidstva. Výsledky laboratorního výzkumu v oblasti genetiky, molekulární biologie a biochemie jsme schopni poměrně rychle ověřovat pokusy v růstových komorách, ve skleníku a následně i přímo na poli,“ uvedl ředitel CRH a děkan přírodovědecké fakulty Ivo Frébort.
Projekt přinese i nové přístrojové vybavení včetně sekvenátoru DNA nejnovější generace, fluorescenčního mikroskopu se super vysokým rozlišením pro studium buněčného jádra rostlin či bezpilotního vrtulníku s leteckým skenerem, který vyhodnotí rychlost a míru růstu biomasy porostu v polních podmínkách. Posílí také vazby na partnerská špičková vědecká centra ve Velké Británii, Švédsku, Španělsku, Francii, USA i Saudské Arábii.
Evropské podpory se dočká i druhé vědecké centrum spjaté s Přírodovědeckou fakultou Univerzity Palackého – Regionální centrum pokročilých technologií a materiálů, s nímž CRH spolupracuje a připravuje společné projekty. V grantové soutěži se 130 českých výzkumných týmů ucházelo o šest miliard korun. Mezi 15 nejlepších se v první vlně rozdělilo přes pět miliard. Realizace projektů začne příští rok na jaře a potrvá do konce října 2022. Na nákladech projektů se 85 procenty podílí Evropská unie, deset procent jde ze státního rozpočtu a pět procent hradí žadatel grantu.
