Špičkové vědecké centrum oficiálně zahájilo činnost v nových prostorách
Čtyři nové výzkumné objekty včetně skleníků a dopravní a technické infrastruktury převzali dnes od zhotovitele stavby zástupci Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum. Slavnostní akt oficiálně ukončil budování špičkového olomouckého pracoviště, v němž vědci z tuzemska i zahraničí využívají nejmodernější přístroje a technologie.
Vznik Centra regionu Haná v areálu Přírodovědecké fakulty UP na ulici Šlechtitelů podpořila Evropská unie a státní rozpočet částkou 808 milionů korun. Celkové investiční výdaje projektu, které zahrnují stavební a inženýrské práce či vybavení výzkumnými přístroji a technologiemi, dosáhly bezmála 636 milionů korun. Vědci již od ledna využívají technologie a přístroje, z nichž některé jsou v Česku ojedinělé a i v Evropě se jimi může pochlubit jen několik výzkumných center. Partnery projektu a zároveň investory stavby jsou Univerzita Palackého, Ústav experimentální botaniky Akademie věd ČR a Výzkumný ústav rostlinné výroby.
„Dvojpodlažní budovy jsou vysoce účelové a zcela podřízené vědeckému výzkumu a náročným požadavkům nejmodernějšího přístrojového vybavení, které si žádalo sofistikované řešení vzduchotechniky, chlazení, elektroinstalací a inteligentního řízení,“ uvedla projektová manažerka Centra regionu Haná Jana Zimová. Součástí budov jsou například fytotronové komory s unikátní technologií pro monitoring a růst rostlin.
Stavba, jíž předcházely intenzivní administrativní a investiční přípravy a projektové práce, byla zahájena v březnu 2011 a trvala 24 měsíců. Zhotovitelem je sdružení firem VCES a.s., Eurogema CZ, a.s. a MERCI, s.r.o.
Výzkum by nebyl možný bez kvalitního týmu
Zájem o práci v centru projevili i mnozí vědci ze zahraniční. Z celkového počtu 300 přihlášených z 30 států z celého světa, včetně Japonska a USA, bylo celkem přijato 31 nových vědeckých pracovníků a 32 doktorandů. Nyní v centru pracuje celkem 130 vědců 12 národností.
„Pracovníci Centra regionu Haná patří v mnoha oborech ke světové špičce a máme na svém kontě již řadu významných úspěchů. Patří mezi ně i metoda, která umožňuje čtení složité dědičné informace pšenice, díky níž je centrum klíčovým účastníkem velkého mezinárodního projektu,“ uvedl vědecký ředitel Centra regionu Haná Jaroslav Doležel.
Mezi úspěchy centra patří např. vylepšování užitných vlastností ječmene pomocí genetické modifikace. Transgenní ječmen se dále využívá k tzv. molekulárnímu farmaření. Za zmínku stojí i zisk amerického patentu na nově připravenou sloučeninu „Incyde“ odvozenou od rostlinných hormonů, která má zlepšit výnosy zemědělských plodin a o kterou projevil zájem komerční sektor.
